Dávno sme sa rozviedli, ale stále sme priatelia. Aj sedemdesiatku sme oslávili spolu, hovorí Márie Formáčková
Když jsem mezi svátky dala na facebook fotografii se svým exmanželem z oslavy našich sedmdesátin, které oba máme před Vánoci, překvapil mě nebývalý ohlas. Lidé, které mám v přátelích nejen „lajkovali“, ale také komentovali. Těm, co nás neznají, přišlo kuriózní, že spolu slavíme narozeniny a také Vánoce, i když jsme se rozvedli.
Mně zase přijde divné, když lidé, kteří se měli rádi a kus životní cesty spolu prošli, si nemohou přijít na jméno a dokonce se občas i nenávidí Nikdy jsem o tom nepřemýšlela, přišlo mi normální, že mám hodné rodiče, že mě mají moji bratři rádi, ostatně, já je měla ráda také. Vždycky jsme si pomáhali, nehádali se, dokonce ani o dědictví, což bývá velmi častý kámen úrazu v rodinných vztazích. A to jsme opravdu velká rodina.
Nevidím v tom nic zajímavého, spíš mi připadá neuvěřitelné, když jsou rodiny rozhádané, nestýkají se a vzájemně si škodí. Samozřejmě ani náš rozvod nebyl radostnou životní událostí, ale zvládli jsme ho. Zůstali jsme přáteli, nejdřív kvůli dětem a dnes je v tom i spousta společných zážitků. Jsme spolužáci, máme stejnou profesi, takže jich je hodně. Naše už dávno dospělé děti nedávno řekly, že ani neregistrovaly, že jsme rozvedení, že nikdy nemusely řešit, na kterou stranu se přidat. Život není fotbalový zápas, kdy lidé hrají proti sobě, je spíš sborovým zpěvem, v němž by se jednotlivé hlasy měly doplňovat.
A to jsme, prosím, s mým exmanželem oba Střelci narození v čínském znamení Draka. Tedy lidé prchliví, kteří dřív jednají než přemýšlejí. Ale jak je vidět, i s tím se dá žít v pohodě. A tak do nového roku, ale i do všech dalších, které nám osud poskytne, přeji všem hlavně vzájemné pochopení. S ním bude na světě líp.
Marie Formáčková
